Zahradou nás prováděl pan Zdeněk Blahník, který svoje vyprávění o významu Dendrologické zahrady a o rostlinách, které nás obklopovaly na každém kroku, okořenil řadou praktických ukázek a trefných poznámek. Dozvěděli jsme se například, jaký je rozdíl mezi azalkou a rododendronem (žádný – azalka je opadavý rododendron), proč se rododendronu česky říká pěnišník (z ruského opít se, protože se prý vojáci Alexandra Makedonského přiotrávili medem z rododendronu). Rozeznáme teď bezpečně smrk od jedle (podle větvičky bez jehličí, ta smrková je drsná) a víme, že než se v přírodě (i ve společnosti) něco napraví, je k tomu potřebný dvojnásobek času, po který se to kazilo. Zjistili jsme, že cibule je vlastně také česnek a že některé bílé květy, když je hmyz opyluje, zežloutnou, aby zbytečně nelákaly, nemátly a nezdržovaly opylovače. Viděli jsme růži Roxburghovu, jejíž šípky jsou ostnité, nápadně podobné kaštanům. Magnólii se říká také šácholan, protože šách znamená ve staročeštině šiška… A až půjdete kolem břízy v tmavém tričku, nezapomeňte tkaninou přejet po kůře. Obarvila se bíle? A my už víme, že za to může bílé barvivo – betulin. Růže má ostny (a ne trny) a moje další zápisky čítají ještě několik stran. Slunečné odpoledne strávené v tajuplné říši rostlin jsme zakončili piknikem, a jen tak tak jsme stihli zahradu opustit před koncem otevírací doby.
Benické Čarodějnice jsou pořádány pod dohledem Sboru dobrovolných hasičů
Všechny srdečně zveme
Aktuální informace 30.4.2024
Zajímá Vás, jak bude vypadat připravovaný obchvat Prahy od D1 až po Běchovice?