Benický dostavník

bd

Zasílání SMS zpráv

Registrace k odběru SMS zpráv

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

GEOPORTÁL

Geoportál

Datum a čas

Dnes je neděle, 20. 8. 2017, 19:17:52

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 8. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky, na východě až zataženo s doznívajícím deštěm. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 12 až 8°C.

Přehrát/Zastavit Další

Mobilní verze

mobilní verze www

Navigace

Obsah

Více než polovinu městské části Praha - Benice, zabírá přírodní park Botič - Milíčov. Jde o chráněnou lokalitu, kde platí zvýšená ochrana území specifikovaná v Nařízení č. 10/2014 Sb. hl. m. Prahy:

 


NAŘÍZENÍ č. 10/2014 Sb. hl. m. Prahy
o zřízení přírodních parků na území hlavního města Prahy
Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 24. 6. 2014 vydat podle § 44 odst. 2 zákona
č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a § 77a odst. 2
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb., toto
nařízení:


ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ


§ 1
Účel a předmět nařízení
Tímto nařízením se v hlavním městě Praze k ochraně krajinného rázu území
s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami zřizují přírodní parky
a stanoví se omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození
nebo rušení stavu tohoto území.


§ 2
Přírodní parky
Zřizují se tyto přírodní parky:
a) Botič – Milíčov,
b) Drahaň – Troja,
c) Hostivař – Záběhlice,
d) Klánovice – Čihadla,
e) Košíře – Motol,
f) Modřanská rokle – Cholupice,
g) Prokopské a Dalejské údolí,
h) Radotínsko-Chuchelský háj,
i) Rokytka,
j) Říčanka,
k) Smetanka,
l) Šárka – Lysolaje.


ČÁST DRUHÁ
VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PARKŮ

§ 3
Přírodní park Botič – Milíčov
(1) Přírodní park Botič – Milíčov se rozkládá na území městských částí Praha 11,
Praha 22, Praha-Újezd, Praha-Petrovice, Praha-Křeslice a Praha-Benice. Přírodní park
při jihovýchodním okraji Prahy pozůstává z údolí Pitkovického potoka od Lipan po soutok
s Botičem, podél něhož pokračuje až k okraji přehradní nádrže Hostivař, kde navazuje
na přírodní park Hostivař-Záběhlice. Patří k němu i údolí Botiče od mostu dálnice po soutok
s Pitkovickým potokem včetně Milíčovského háje a přilehlých rybníků. Zahrnuje zvláště
chráněná území – přírodní památky Pitkovická stráň a Milíčovský les a rybníky. Orientační
mapa území přírodního parku Botič – Milíčov je obsažena v příloze č. 1 části A k tomuto
nařízení.
(2) Hranice přírodního parku Botič – Milíčov se stanoví uzavřeným geometrickým
obrazcem s přímými stranami (dále jen „uzavřený polygon“), jehož vrcholy jsou určeny
v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Seznam
souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen
v příloze č. 2 části A k tomuto nařízení.
(3) Význam celého území spočívá především v dochovaném krajinném rázu, spíše
odpovídajícímu příměstské krajině venkovského typu než poloze v hlavním městě Praze.
Nejhodnotnějšími částmi jsou Milíčovský les s navazující skupinou rybníků a zároveň údolí
dvou vodotečí – Pitkovického potoka a Botiče – výrazně členící jinak převážně plochou polní
krajinu na jižním okraji Prahy. Takto geomorfologicky utvářené prostředí je navíc umocněno
řadou vegetačních prvků. Oblastí s nejdochovanějším krajinným rázem je lesní masiv
Milíčovského háje. Dominantně jde o mírně zvlněnou vrcholovou plošinu s homogenními
porosty s přirozenou dřevinnou skladbou. K druhotným typickým znakům patří pravidelné
vnitřní členění porostů, intimní měřítko i absence nadzemních staveb. Dobře dochovaný
krajinný ráz, zachovávající dominantní i typické znaky, patří oblasti mělkých údolních niv,
zaříznutých do ploché pahorkatiny. Údolí jsou na svazích lemována lesními porosty, v nivě
pásmem luk a břehovými porosty. Částečně dochovaný je ráz navazující oblasti polní krajiny
většího měřítka bez ohraničujících linií. Sídla jsou situována v mírných depresích. Původně
návesní, typicky přízemní zástavba se štítovou orientací, byla transformována do ulicové, jejíž
hladina nepřesahuje 2 nadzemní podlaží. Okraje sídel jsou tvořeny zahradami. Plochá krajina
je členěna do velkých bloků orné půdy. Cesty jsou od sídel paprskovitě uspořádány,
lemovány alejemi ovocných stromů. Částečně dochovaný je i krajinný ráz oblasti
Milíčovských rybníků – soustavy vodních nádrží v širší mělké nivě, jíž dominují vyvinuté
břehové porosty. K hlavním typickým znakům patří boční široké údolí charakteru pánve
i absence soustředěné zástavby. Dominantním znakem oblasti Milíčovského vrchu je
antropogenní násyp tří umělých vrchů s krajinářsky komponovanými porosty s vysokou
biodiverzitou. Oblasti nové venkovské zástavby, výrobních areálů i chatových osad patří
k těm, jejichž typické znaky byly v minulosti z větší části setřeny.

 

ČÁST TŘETÍ
OMEZENÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍCH PARKŮ


§ 15
Omezení využití území přírodních parků
(1) Krajinný ráz celého území přírodního parku je chráněn před činnostmi snižujícími
jeho estetickou a přírodní kvalitu, harmonické měřítko a vztahy v rámci krajiny, kterou tvoří
prostor formovaný terénními útvary, údolími vodotečí, lesními komplexy, plochami rybníků
a mokřadních společenstev, jakož i dalšími ekologicky významnými segmenty krajiny včetně
rozptýlené zeleně a dřevin rostoucích mimo les.
(2) Na území přírodních parků nelze umisťovat nové stavby s výjimkou staveb,
zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů,
pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich
důsledků, a dále s výjimkou dostavby podle odstavce 3.
(3) Na území přírodních parků se připouští pouze dostavba stávajících sídelních
útvarů, prováděná v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, a to za podmínky, že
nenaruší charakter lokality a bude plně respektovat jak její architektonicko-urbanistické
hodnoty a kulturní identitu, tak osobité krajinné a přírodní znaky včetně zachovaných
pohledových horizontů, typických siluet jednotlivých panoramatických plánů krajinných
dominant a podobné charakteristiky místa i oblasti. Sídelním útvarem se rozumí každá
jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.

 

Přírodní park Botič - Milíčov

 

 

A picture