Z Benic až na konec světa

Svoji pouť jihem Španělska Nikol podnikla před dvěma lety v srpnu, kdy se denní teploty  šplhaly až k padesáti stupňům. Cestovala s velmi omezeným rozpočtem, většinou stopem a spala zpravidla venku na pláži uvelebená ve své hamace natažené mezi dvěma stromy.  Ačkoli cestou neminula významné turistické cíle, z jejího vyprávění i pořízených fotografií bylo jasné, že ji více než památky a historie zajímají lidé, rostliny a zvířata. A tak jsme se na chvíli přenesli i do podhůří Sierra Nevady, na nevelké území, kde funguje hippie komunita Beneficio, ve které Nikol strávila pohodových čtrnáct dní a nahlédla do života zdejších obyvatel. Cestovali jsme ale i na známá místa, viděli jsme Gibraltarskou úžinu spojující Středozemní moře s Atlantikem, byli jsme v Malaze, prošli komplex paláců a zahrad v maurské pevnosti v Alhambře a obdivovali jsme zahradně architektonický fenomén - park Jardi del Túria ve Valencii. Zjistili jsme, že když chce člověk poznávat a má na to dost času a odvahy, může vidět kraj světa skoro zadarmo. A také už víme, že je třeba dávat si pozor na španělské opice. Jsou roztomilé, ochočené, ale i drzé a agresivní ve chvíli, kdy už pro ně nemáte nic k jídlu.