Ve městě hradeb, trhů a perníku

Ačkoli my v Praze jsme sníh letos ještě skoro neviděli, cestou se nám postupně otevíral romantický výhled do zasněžené krajiny. I samotný Norimberk už byl vánočně pocukrovaný. Do města jsme vešli skrze císařský hrad, odkud je krásný výhled na město. Procházeli jsme kolem zachovaných městských hradeb s věžemi a branami. Pod hradem jsme minuli hrázděný dům z roku 1420, kde bydlel Albrecht Dürer, dům je dnes jeho muzeem. Nedaleko domu jsme si všimli kuriózní bronzové sochy inspirované Dürerovou malbou Zajíc. Fantasmagorická socha znázorňuje obřího zajíce, který požírá, na co přijde, má být varováním před pokusy na zvířatech. Naše procházka pokračovala ke kostelu svatého Sebalda, ve kterém jsou dnes k vidění fotografie Norimberku, jak vypadal po náletech Spojenců v roce 1945.  Dnes už je téměř neuvěřitelné, že došlo k téměř úplnému zničení města. Všechny nejdůležitější památky byly totiž pečlivě obnoveny a historická síť ulic zůstala zachována. Nedaleko kostela se nachází malý dřevěný domek zvaný Bratwursthäuslez roku 1313. Právě tady jsme mohli v lokále plném lidí ochutnat ty nejlepší norimberské klobásky ve městě pečené na otevřeném ohni. Prošli jsme kolem Staré radnice a zamířili k hlavnímu náměstí, kde se nachází katolický kostel Panny Marie. Nechal ho tu v roce 1362 postavit Karel IV. po pogromu Židů a zbourání židovské čtvrti v roce 1349, které panovník nepřímo inicioval. Na památku 562 obětí pogromu byla při opravě v letech 1989-91 do chrámové dlažby umístěna Davidova hvězda s letopočtem. V arkýři ve štítu kostela je umístěný orloj Männleinlaufen, na němž pokaždé v poledne zazní troubení trubačů a objeví se sedm kurfiřtů, kteří třikrát obejdou císaře. Měli jsme štěstí, protože bylo právě poledne, takže jsme orloj viděli v chodu. Protože jsme orloj pozorovali ze západní strany náměstí Hauptmarkt, měli jsme přímo před sebou gotickou Krásnou kašnu (Schöner Brunnen) z roku 1396. Kamenná věž se tyčí do výšky 19 metrů, kolem ní je ve čtyřech řadách nad sebou 40 soch (alegorie filozofie, sedmi svobodných umění, čtyři evangelisté a čtyři církevní otcové, sedm kurfiřtů, devět hrdinů, sedm proroků a Mojžíš). Kašnu ohraničuje kovaná mříž, na níž je umístěný „norimberský zlatý prsten“ – kroužek norimberských řemeslnických tovaryšů. Odtud je to jen pár kroků do jednoho z nejznámějších norimberských perníkářství Wicklein. Založené bylo už v roce 1615 a my jsme mohli v kavárně spojené s obchodem ochutnat a nakoupit různé druhy perníku. Potom jsme si ještě zvenku prohlédli Špitál svatého Ducha z roku 1339, který se nachází blízko mostu Museumsbrücke. V malebné budově postavené nad řekou Pegnitz se svého času uchovávaly říšské klenoty. Dnes budova slouží jako domov důchodců a studentská kolej zároveň. Propojení mladé generace se seniory je prý funkční a šťastné. Prošli jsme kolem kašny zobrazující Loď bláznů, která je –  z finančních důvodů – kašnou bez vody. Společnou prohlídku jsme zakončili u kostela svatého Vavřince (St. Lorenz). Pak už byl čas na návštěvu několika vánočních trhů, které v době Adventu zabírají prakticky celé historické centrum města. K nejzajímavějším patří určitě trh partnerských měst, kde se nabízí zboží z více než 20 spřátelených regionů a také slavný norimberský dětský vánoční trhu, který je umístěný na náměstí Hans Sachs Platz. Objevili jsme tu nostalgický poschoďový kolotoč, miniaturní ruské kolo, parní vláček, dětskou poštu a řadu kutilských dílniček.